Gardové prapory vztyčné o státním svátku na strážnici granátníků
Gardové prapory, často označované jako vlajky, jsou tři středně-velké prapory vyvěšované granátníky Vévodské tělesné stráže v Českém Krumlově – Schwarzenberské granátnické gardy, při granátnické strážnici na Gardeplacu, gardovém nádvoří zámku v Českém Krumlově, v průběhu roku pravidelně o státních svátcích a při výjimečných příležitostech jako jsou významná celonárodní výročí a státní návštěvy.
Soustavu praporů tvoří tzv. Knížecí prapor, Prapor země České a Prapor republiky, které pospolu reprezentují město Český Krumlov, jeho schwarzenberskou tradici a staletou historii Krumlovského vévodství, tak i zemi Českou a Českou republiku. Společné vyvěšování těchto tří praporů krumlovskými granátníky o státních svátcích je projevem občanské hrdosti obyvatel města Český Krumlov, sebevědomé regionální identity, ale i české státnosti a počínaje rokem 2016 i projevem jedinečné sounáležitosti a vzájemnosti tří schwarzenberských sídelních měst Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou a Třeboň (viz níže).
Nejčastěji vyvěšovaným praporem je tzv. Knížecí prapor, tj. prapor panujícího knížete ze Schwarzenbergu a vévody krumlovského, v modro-bílém provedení, který u příležitosti státních svátků doplňuje ústřední zástava, tzv. Prapor republiky v barvách československé a nynější české státní vlajky a dále tzv. Prapor země České, v barvách země České, bílé a červené. Právě třetí jmenovaný gardový prapor činí z Českého Krumlova jedno z posledních míst v Čechách, kde je český zemský prapor i po roce 1992 pravidelně vyvěšován.
Knížecí prapor
V případě společného vyvěšování praporů Vévodské tělesné stráže v Českém Krumlově – Schwarzenberské granátnické gardy je z čelního pohledu zásadně dodržováno rozmístění Země-Republika-Kníže, tj. Prapor republiky je vyvěšován na nejčestnějším místě uprostřed, Prapor země České vlevo od Praporu republiky na druhém místě a Prapor panujícího knížete a vévody krumlovského vpravo na místě třetím.
Tradice vyvěšování praporů na granátnické strážnici v barvách knížecích, zemských a státních byla v minulosti přerušena vydáním Českého Krumlova nacistické Říši, následovaným v roce 1940 zabavením majetku panujícího knížete a vévody krumlovského Dr. Adolfa ze Schwarzenbergu okupační správou pro jeho antifašistické postoje. Přestože jeho granátnická garda v Českém Krumlově válku přečkala, vévodští granátníci se stejně jako ostatní českoslovenští občané nikdy nestihli nadechnout svobody a prapory na své strážnici již nevztyčili – krátce po osvobození totiž vnucenou nacistickou správu nad krumlovským zámkem vystřídala protiprávní správa národní. V roce 1947 pak třetí republika definitivně znárodnila schwarzenberský majetek a o rok později komunisté pod rouškou „dočasného pozastavení činnosti gardy“ Vévodskou tělesnou stráž v Českém Krumlově rozpustili, čímž bylo přerušení tradice vyvěšování praporů granátníky na Gardeplacu zámku v Českém Krumlově prodlouženo o dalších téměř sedmdesát let.
Čestná stráž granátníků
Díky výzkumu Archivu Schwarzenberské granátnické gardy se první vztyčení knížecího praporu schwarzenberskými granátníky po této více jak půl století dlouhé přestávce a zároveň poprvé ve 21. století uskutečnilo 5. května 2016 u příležitosti návštěvy Českého Krumlova Jeho Jasností knížetem Karlem Janem ze Schwarzenbergu, vévodou krumlovským, v rámci oslav výročí osvobození města Český Krumlov americkou armádou.
První společné vyvěšení Knížecího praporu spolu s Praporem republiky a Praporem země České ve 21. století se symbolicky uskutečnilo na nejvýznamnější svátek města Český Krumlov, tj. na svátek sv. Václava a v Den české státnosti 28. září 2016 díky jedinečným darům v podobě těchto dvou chybějících praporů, které v rámci výjimečné ceremonie krumlovští granátníci převzali z rukou starostů měst Třeboň a Hluboká nad Vltavou, paní Mgr. Terezie Jenisové a pana Ing. Tomáše Jirsy, tj. představitelů dvou dalších schwarzenberských sídelních měst, do nichž do 20. století českokrumlovští granátníci pravidelně doprovázeli knížecí rodinu, a která tak pro granátníky z Českého Krumlova představovala po staletí „druhý“ domov. Právě díky těmto dvěma darům od představitelů měst Třeboň a Hluboká nad Vltavou tak mohla být tradice vyvěšování praporů gardy na státní svátky plnohodnotně a důstojně obnovena, čímž se učinil další významný krok k plnohodnotné obnově činnosti granátnické gardy vytyčené občany v Programu obnovy hradní stráže v Českém Krumlově.
Vztyčování praporů je divácky velmi oblíbené
Prapory Vévodské tělesné stráže v Českém Krumlově – Schwarzenberské granátnické gardy, jsou tak nejenom projevem českokrumlovské místní i občanské hrdosti, ale i jedinečným projevem jihočeské vzájemnosti a sounáležitostí tří schwarzenberských sídelních měst Český Krumlov, Třeboň a Hluboká nad Vltavou stojící na jejich společné historii a tradici.
V rámci Programu obnovy hradní stráže v Českém Krumlově – Schwarzenberské granátnické gardy, z. s. je spolu s obnovením celosezónní stráže granátníků na Gardeplacu v areálu zámku rovněž předpokládáno i obnovení vyvěšování knížecího praporu při každodenním ranním střídání stráže, tj. pravidelném denním aktu, jenž se má stát významnou kulturní a turisticky velmi atraktivní událostí obohacující harmonogram všech návštěvníků města a areálu Státního hradu a zámku Český Krumlov.
Seznam českých státních svátků
1. ledna – Den obnovy samostatného českého státu
8. května – Den vítězství
5. července – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
6. července – Den upálení mistra Jana Husa
28. září – Den české státnosti
28. října – Den vzniku samostatného československého státu
17. listopadu – Den boje za svobodu a demokracii
Nejbližší společné vyvěšení gardových praporů připadá na 28. září 2020 (Den české státnosti)