Granátnická garda, knížecí schwarzenberská, krumlovská, hradní, zámecká nebo vévodská tělesná stráž?
Schwarzenberská granátnická garda byla založena na samém počátku 18. století, pročež za dlouhou dobu své existence získala řadu názvů i neoficiálních označení s ohledem na kontext dané doby a svého působení. Všechny výše uvedené názvy se tak v minulosti skutečně užívaly a v určitých případech užívají dodnes. Jejich používání má však jak svá opodstatnění, tak i pravidla a to především ve vlastní gardové tradici.
Oficiální a zároveň nejčastější název českokrumlovské hradní stráže zní v českém jazyce Schwarzenberská granátnická garda. Setkáváme se s ním již od konce 19. století, přičemž k prosazení dochází na začátku století dvacátého a k definitivnímu ustálení v období První republiky. Třebaže se tak jedná o název nejpreferovanější v českém jazyce, nejedná se o název zcela úplný. Dlouze a především v prostředí Českého Krumlova a jižních Čech se totiž garda od 18. století nazývá rovněž jako Vévodská tělesná stráž v Českém Krumlově. Tohoto nejtradičnější názvu garda užívá stále a to zvláště při slavnostních příležitostech. Tento název totiž reflektuje fakt, že panující kníže ze Schwarzenbergu je od roku 1723 zároveň i vévodou krumlovským. Vydává-li proto Schwarzenberská granátnická garda jakýkoliv interní dokument, referuje o sobě vždy jako o Vévodské tělesné stráži, přičemž jedná-li se o dokument charakteru oficiálního, uvádí zase svůj název úplný a to Vévodská tělesná stráž v Českém Krumlově – Schwarzenberská granátnická garda.
Obrací-li se proto někdo na velitelství Schwarzenberské granátnické gardy, je zvykem v písemném styku užívat specifické adresné formule „Slavné velitelství Vévodské tělesné stráže v Českém Krumlově“ – použijete-li této formule, schwarzenberští granátníci takovéto vyjádření respektu k tradici vždy velmi ocení.
Vedle těchto oficiálních názvů ovšem existují i označení další, více či méně častá. Na přelomu dvou minulých století se tak například setkáváme s názvem Tělesná stráž Jeho Jasnosti vévody krumlovského, zdůrazňujícím vévodský titul, který byl prosazován v krumlovském prostředí v době, kdy místní čeští národní buditelé volali po návratu reálného sídla knížete ze Schwarzenbergu z Hluboké zpět do rodového sídla Schwarzenbergů, Českého Krumlova. V daném období tak přirozeně v literatuře a tisku převažují „vévodští granátníci“ nad „knížecími“ , přičemž od této doby je používání přívlastku „vévodská/vévodští“ v Českém Krumlově oproti zbytku jižních Čech místní zvyklostí, která je stále dodržována.
V případě nutného zkrácení názvu se dnes v českém jazyce, tak v minulosti především v jazyce německém v tisku zkracoval oficiální název na Kníž.(ecí) schwarzenberská garda. Samozřejmě se jedná o kalk z němčiny (Fürst zu Schwarzenberg’sche Garde, případně fürstl. Schwarzenberg’sche Garde), který však zároveň není příliš vhodný, jelikož historicky je vyžadováno spojení granátnická garda nebo tělesná stráž. Obecně přitom platí, že v jazyce německém mají názvy gardy s ohledem na odlišné jazykové vlastnosti jiný vývoj než v jazyce českém a nelze je proto jednoduše přejímat a to ani obráceně – pod vlivem češtiny se tak například setkáváme s německým názvem Schwarzenberg’sche Grenadier-Garde, který ovšem nereflektuje tradici – oficiální název v německém jazyce totiž zní Herzogliche Grenadier-Leibgarde in Krumau.
Označení hradní stráž se v českém jazyce začalo objevovat až s rokem 1918, kdy byla Schwarzenberská granátnická garda po určitou dobu ve střední Evropě skutečně poslední hradní stráží vůbec, přičemž i po vzniku pražské hradní setniny, dnešní Hradní stráže ČR, jí i za První republiky přídomek „poslední“ s dovětkem „osobní“ zůstal. Mezi Švarcenberáky a Krumlováky se pak samozřejmě neformálně nazývala a nazývá jednoduše jako zámecká nebo vévodská garda a mezi přespolními zase spíše knížecí nebo garda krumlovská.
Neměli bychom rovněž opomenout dvouletou epizodu, kdy v období lidově-demokratické Třetí republiky po protiprávním zabrání majetku J. J. JUDr. Adolfa ze Schwarzenbergu, Ph.D. , který předtím zabavilo nacistické Německo, byl z politických důvodů název gardy neoficiálně změněn na výmluvnou Zámeckou stráž v Českém Krumlově. K důslednému prosazení užívání tohoto názvu ovšem s ohledem na rozpuštění gardy po tzv. Vítězném únoru nikdy nedošlo.
V dnešní době se pak velmi často objevuje zcela zkrácený termín Schwarzenberská garda bez jakéhokoliv dalšího přívlastku. Jak již bylo ovšem uvedeno, v češtině je třeba důsledně dodržovat spojení granátnická garda nebo tělesná stráž, přičemž samotné označení Schwarzenberská garda nemá v českém jazyce oporu nebo tradici a Schwarzenberská granátnická garda jej proto nepoužívá. Toto ahistorické označení z moderní doby vychází opět z krátkého německého názvu gardy Fürst zu Schwarzenberg’sche Garde. V němčině se pak můžeme s názvem Schwarzenberg’sche Garde mimo jazykově správné složeniny (knížecí, vévodská apod.) skutečně setkat, ovšem výhradně na neautorizovaných materiálech. Na druhou stranu, třebaže je označení Schwarzenberská garda nesprávný v obou jazycích, představuje zároveň další přirozený vývoj, reflektující ztrátu historické paměti obyvatel Českého Krumlova po roce 1948, a dále tak doplňuje řadu názvů Schwarzenberské granátnické gardy.