Ondřej Grill

Cpl. Ondřej Grill (1869–1943) byl proslulý kapelník Schwarzenberské granátnické gardy, jenž se na počátku 20. století vydal do USA, kde se jako všestranně nadaný hudebník a skladatel nejenom prosadil, ale rovněž i významně zasloužil o propagaci české hudby a kultury v Americe.

V USA je Ondřej Grill (v anglickém přepisu Andrew Grill) pro svou tvorbu a vliv řazen mezi hlavní pokračovatele hudby Františka Kmocha a přední interprety módní vlny české polky na americkém kontinentě vrcholící v první polovině 20. století. Složil a upravil nespočet polek, valčíků a zvláště pak pochodů. Ve spolupráci s Josefem Jiránem a Ludvíkem Vitákem i samostatně vydal přes 200 desek, jež se prodávaly nejen v USA a zahraničí, ale dokonce i v rodné domovině v Čechách.

Zásluhy krumlovského granátníka v oblasti rozvoje české kultury za oceánem byly doceněny českou i americkou veřejností již za jeho života. Je rovněž autorem nejslavnější české polky složené v USA – Barushka.

Charge : Cpl.                    Conscript. : 1891

Příběh slavného čecho-amerického hudebníka započal roku 1869 uprostřed malebné krajiny Blanského lesa v malé vesničce České Chalupy nedaleko Českého Krumlova. Ačkoliv bývá jeho mládí v souvislosti s pozdějšími úspěchy opomínáno, Ondřej Grill své hudební nadání rozvíjel od nejútlejšího věku. Již v sedmi letech se naučil hrát na housle a o něco později po dokončení školy v jihočeském Brloze i na křídlovku u kapelníka v blízké Křemži. Krátce na to byl již v 15 letech nadaný chlapec z Českých Chalup přijat do kapely budějovického hudebníka Šauna, pod jehož vedením hrál při různých zábavách a koncertech jihočeských spolků.

Svůj muzikantský um však mohl Ondřej řádně rozvíjet i později během vojenské služby. Po přeložení k pluku do Štýrského Hradce se jej totiž k jeho velkému štěstí ujal tamní plukovní kapelník Eduard Horný. Jak neopomíná připomenout obsáhlý článek z roku 1943 věnovaný Ondřejově životě, zkušený a zběhlý hudebník Horný, „ihned poznal, že mladý Grill má hudební nadání a postaral se, aby se v Hradci učil u koncertního mistra Jägera, u něhož dělal rychlé pokroky jak ve hře na housle, tak i v hudební teorii.“ Netřeba zmiňovat, že zanedlouho hrál Ondřej ve slavném Jägrově orchestru první housle. Po dalším přeložení do tehdy uherského Velkého Varadína ležícího dnes v Rumunsku byl Ondřej s vizitkou ze Štýrského Hradce ihned přijat do orchestru tamního věhlasného Divadla královny Marie.

Divadlo královny Marie ve Varadíně

Divadlo královny Marie ve Velkém Varadíně, kde mladý Ondřej Grill koncertoval

Po splnění vojenských povinností se rozhodl nezůstat u vojenské hudby a vrátil se domů do Českých Chalup v jižních Čechách. Doma na vesnici se však mladému hudebníkovi začalo přirozeně stýskat po cizině a lesku koncertních sálů, pročež začal uvažovat o nové cestě do světa za dobrodružstvím a slávou. Údajně vážně přemýšlel o cestě za svým starším bratrem (rovněž hudebníkem), jenž působil u vojenské kapely v tehdy ruském Polsku, ovšem maminka Marie prý cestu do Ruska resolutně zatrhla, neboť  si přála mít alespoň jednoho syna doma – a stále ještě mladý Ondřej musel poslechnout.

Brzy se však ukázalo, že rozhodnutí zůstat v jižních Čechách, byť  jen dočasně, se stalo asi nejdůležitějším momentem Ondřejova života. O nadání místního hudebníka z Českých Chalup navrátivšího se ze světa se totiž dozvěděli krumlovští granátníci.

Nejmladším kapelníkem granátnické gardy

Gr. Ondřej Grill (vpravo) s kapelníkem Václavem Reitspiesem

Gr. Ondřej Grill (vpravo) s kapelníkem Václavem Reitspiesem

V době, kdy bylo Ondřejovi 22 let, již jednu dekádu vrcholila nová koncepce knížecí hudby v podobě kapely Schwarzenberské granátnické gardy. Kníže Adolf Josef se ještě jako korunní princ rozhodl řady svých krumlovských granátníků obohatit o nadané jihočeské hudebníky, kteří by v rámci gardy utvořili kvalitní hudební ansámbl pro knížecí i reprezentativní potřeby a nahradili tak starší lesnickou kapelu. Granátnici se v průběhu 80. let jako hudebníci osvědčili a nově vzniklá kapela brzy dosáhla regionálního významu.

Není proto divu, že kapela Schwarzenberské granátnické gardy o Ondřejův talent projevila zájem a ten se jedinečnou nabídku hrát v kapele granátníků knížete ze Schwarzenbergu rozhodl využít. Jak se navíc ukázalo, stalo se působení Ondřeje Grilla v kapele granátnické gardy důležitou etapou nejen v jeho kariéře, ale i pro samotnou kapelu.

Gr. Ondřej Grill v gardě získal náležitý prostor pro rozvoj svého talentu. Během několika let se tento primárně houslista v granátnické kapele nově naučil nejen ve hře na violu, kontrabas nebo baskřídlovku, ale rovněž ovládl i hru na hornu a klavír. Všestranně hudebně nadaný granátník se brzy dokonce pustil i do vlastního skládání a nutno dodat, že velmi úspěšně, přičemž právě tyto zkušenosti zužitkoval později v Americe během své skladatelské dráhy.

Když musel v roce 1896 kvůli své úřednické vytíženosti opustit post kapelníka Václav Reitspies, nebylo pochyb o tom, kdo by měl kapelnickou taktovku převzít. Jen pět let od vstupu do granátnické gardy se tak Ondřej Grill stal jejím novým kapelníkem a to nejen jako tehdy vůbec nejmladší člen gardy, ale i jako nejmladší granátník v historii.

Kapelník Ondřej Grill a jeho granátnická kapela

Kapelník Ondřej Grill a jeho granátnická kapela

Ondřej Grill, nyní tradičně povýšený do hodnosti desátníka (Kpl.), kvalitu souboru rozhodně posunul a jeho vedení bylo bezpochyby předpokladem pro pozdější úspěchy granátnického ansámblu. Především však bylo jeho sedmileté působení v čele gardové kapely důležitým předpokladem pro jeho vlastní vyzrání. Jako kapelník granátníků knížete ze Schwarzenbergu mohl čerpat zkušenosti při mnoha příležitostech – od slavnostních koncertů, po bály, plesy nebo každoroční velkolepé honitby na Hluboké.

V roce 1903 tak byl již Ondřej Grill široce uznávaným hudebníkem, jehož um byl žádán i mimo sály jihočeských zámku Jeho Jasnosti knížete. Nebylo proto výjimkou, že se hudebního vedení gardového kapelníka často dožadovalo například i Městské divadlo v Českém Krumlově.

Po 7 letech úspěšné kapelnické kariéry v řadách krumlovských granátníků však začala být Šumava přes veškerý věhlas Ondřejově talentu přeci jen malá. Maminka mezitím zemřela, načež dorazila zpráva o skonu bratra Matyáše v Rusku. Ve stejné době na přelomu 19. a 20. století navíc vrcholila hlavní emigrační vlna z jižních a západních Čech do USA, přičemž zpět do české kotliny již pomalu docházely první zvěsti o fantastických úspěších českých krajanů za oceánem. Jedním z těch, kdo se rozhodli zkusit své štěstí v Americe, byl i Ondřejův druhý bratr Jakub a Ondřej tak měl zprávy o světě plném jedinečných příležitostí pro schopné a nadané přímo z první ruky. Netrvalo proto dlouho a náš talentovaný kapelník se rozhodl svého bratra do Nového světa následovat.

Kníže Adolf Josef Ondřejově rozhodnutí nijak nebránil a na osobní žádost jej v roce 1903 zbavil všech povinností vůči gardě. Slovutný granátnický kapelník Ondřej Grill se tak po 14 letech v knížecích službách na Krumlově rozloučil se svými kolegy granátníky a domovem v jižních Čechách a ještě téhož roku se vydal na dlouhou cestu za oceán.

Granátník z Krumlova dobývá Chicago!

Ondřej Grill v Americe se svým bratrem Jakubem

Ondřej Grill v Americe se svým bratrem Jakubem

Neuvěřitelný úspěch krumlovského granátníka v Americe zůstával v Čechách po roce 1948 dlouho bez povšimnutí i mimo povědomí kruhů české dechové hudby, přestože má jméno Ondřeje Grilla na tradiční americké hudební scéně i dnes velmi silný zvuk a jeho tvorba se i po sto letech těší přízni početných zástupů obdivovatelů. Nyní po 70 letech si však životní příběh Ondřeje Grilla, jenž lze bezpochyby nazvat pravým „americkým snem“, můžeme konečně opět vyprávět i v jeho rodném kraji.

Loď  s bývalým granátníkem Ondřejem Grillem na palubě přistála v New Yorku 8. března roku 1903. Jeho cesta vedla za bratrem Jakubem a dalšími českými krajany do tzv. druhého největšího českého města světa – Chicaga. Našel si dočasnou práci v místní lahvárně a příležitostným hraním na českých veselkách poznával tamní hudební scénu a získával kontakty. Krátce po svém příjezdu se tak mohl vydat do malého obchodu hudebninami ve čtvrti zvané Little Bohemia producenta Josefa Jirána.

Josef Jirán, původem od Plzně, byl jedním z hlavních českých imigrantů (dále např. Ludvík Viták, Antonín Mareš), již si uvědomili obrovskou poptávku po české polce na americkém trhu a rozhodli se vyplnit prostor, který vydavatelé z Prahy již sami nezvládali pokrýt. Brzy se tak z malého obchůdku a opravny nástrojů v chicagské čtvrti Little Bohemia stalo jedno z hlavních center české hudby a polky v Americe – proto vedle cesta Ondřeje Grilla právě sem.

Josef Jirán si granátníka z Krumlova velmi oblíbil. Především si však uvědomil jeho obrovský potenciál, a proto mu  nabídl místo ve své nahrávací kapele a místo hlavního skladatele. Jen o dva roky později mu pak uvolnil prostor přímo v hlavní budově své společnosti pro Ondřejovu soukromou houslovou školu.

Jelikož se Ondřejovy skladby staly základem pro úspěch Jiránova polkového impéria v USA, mohl se Ondřej za Jiránovy podpory plně věnovat vyučování hudby, koncertování i skládání – a Ondřejova hvězda stoupala s každou nově vydanou deskou s jeho polkami, pochody a valčíky, jež se vždy staly nefalšovaným „hitem“. Jedním z největších byla například polka Baruška (1914), nebo-li Barbara polka, která se řadí mezi nejslavnější polky v dějinách USA vůbec.

První všesokolský slet v USA pod taktovkou O. Grilla

První všesokolský slet v USA pod taktovkou O. Grilla

Ondřej Grill, nyní již jako Andrew Grill, si mezi svými kolegy v Americe z pozice dirigenta vydobyl jméno tvrdého pracanta s velkými nároky na hudebníky. Jeho přísnost a pevné vedení bylo často dáváno do souvislosti právě s jeho působením v granátnické gardě, z níž si odnesl vojenský drill a smysl pro disciplínu.

Mimo to však byl především znám pro své aktivity na poli propagace české kultury a hudby i pro nadšení pro kulturní život chicagské krajanské komunity. Vystupoval na nejrůznějších krajanských koncertech nebo významných slavnostech a jakožto velký fanoušek Sokola například roku 1909 hudebně dirigoval vůbec první Všesokolský slet v Americe, čehož se ostatně úspěšně zhostil i v  letech následujících.

Králem české hudby za oceánem

O jeho aktivitách a úspěších napoví především soudobý americký tisk. 28. října 1917, jak například uvedl chicagský Denní Hlasatel pod hrdým titulkem Czech Music Liked by the Army, věnoval Ondřej při příležitosti narukování svého synovce Masáčka k 38. pěšímu regimentu americké armády, dané jednotce několik svých pochodů, které u tamní vojenské kapely vzbudily velký ohlas.

Stejný týdeník zmiňuje Ondřeje Grilla opět v roce 1921, kdy prý naprosto bezchybně vystoupil s houslovým recitálem Pozdrav ze Šumavy (Greetings from the Bohemian Forest) při příležitosti 50. výročí založení organizovaného spolku českých rodáků v Chicagu – Svobodné obce. V roce 1922 pak již Ondřej Grill vystupuje přímo se svým vlastním orchestrem (Grill’s Orchestra), který například 4. července hudebně doprovázel velkolepé slavnosti věnované památce mistra Jana Husa v sídle Svobodné obce v Husově jubilejním domě (Jan Hus Memorial). Ve stejném roce pak byla zveřejněna pozvánka na další událost v Husově domě, kde měl vystoupit smyčcový kvartet z Grillovy hudební školy.

Slavná Grillova hudební škola v Chicagu byla založena již roku 1921. Původní prostory Ondřejovy školy u Josefa Jirána již totiž neumožňovaly rozšíření jeho učitelských aktivit a Ondřej se proto rozhodl osamostatnit. Krátce na to přišlo i založení populární Grillovy české kapely (Grill’s Bohemian Band), jež měla brzy přes 20 členů a následně rok co rok přicházela s novými hity (Zamilovaný páreček, Máš zvonek 1924, Roztomilá kačenka, V máji 1927). Ondřej Grill nadále pokračoval ve spolupráci s producentem Josefem Jiránem, ale nyní svou spolupráci rozšířil i o druhé největší jméno české polkové produkce – Ludvíka Vitáka, a hit Slepičí polka na sebe nenechal dlouho čekat. Právě od této doby můžeme mluvit o Ondřeji Grillovi jako o hlavní tváři české hudby na americkém kontinentě až do jeho smrti v roce 1943. Jeho skladby vydávaly i dvě největší hudební produkce té doby – Victor a Columbia.

Suverénní král české polky v USA Andrew Grill

Suverénní král české polky v USA Andrew Grill

Třebaže se v naší české kotlině objevilo jen pár písemných dokladů o působení Ondřeje za velkou louží, i to málo svědčí o tom, že za pouhých deset let se bývalý krumlovský granátník v Novém světě skutečně prosadil a o jeho úspěchu se mluvilo i doma v Čechách. Jeho životní příběh a talent byl ostatně veřejně vyzdvižen v článku populárního čechoamerického deníku Svoboda (Liberty), přičemž právě tento článek dorazil o rok později i do Ondřejovy domoviny v jižních Čechách, kde rodákův úspěch vyvolal náležitý ohlas. Jeho příběh tak neopomněl zmínit ani významný jihočeský švarcenberácký věstník Tradice, který obzvlášť  zdůraznil, že Grillova hudební škola má v Americe velmi dobré jméno a za dobu své existence vypěstovala vynikající hudebníky.

Již během 30. let se mohl Ondřej Grill se svou kapelou bez ostychu zvát králem české hudby v USA. Stála za ním řada veleúspěšných skladeb americké hudební scény první poloviny 20. století, jeho desky vydávaly největší producenti, Grillův band hrál na českých rozhlasových stanicích v Chicagu a spolupráce s ním byla prestižní záležitostí. Byl to přirozeně právě on, kdo složil slavnostní pochod ke zvolení čecho-amerického politika Antonína Čermáka starostou města Chicaga, jenž posléze během následujících inauguračních oslav hrála 100 členná kapela. I v pozdním věku nadále veřejně a aktivně podporoval mnohá krajanská sdružení a především Sokola, jehož byl sám členem.

Mezi počiny jeho pozdní tvorby patří například vydání anglické verze české národní hymny Kde domov můj z roku 1938. K přeložení české hymny do angličtiny se Ondřej rozhodl v předvečer II. světové války, kdy jeho rodná zem stála na počátku snad nejtěžšího období své historie. Patriot Ondřej Grill tak chtěl zřejmě americké veřejnosti a zvláště nové, již naturalizované generaci potomků českých imigrantů přiblížit malebnost a krásu staré vlasti za oceánem čelící osamoceně válečné zkáze a vyburcovat ji tak k pomoci.

Krumlovský granátník, který se významně zasloužil o rozvoj české hudby a kultury v USA, rodák, který si splnil svůj americký sen, a hudebník, jenž vychoval několik generací amerických muzikantů, zemřel 30. srpna 1943 v Chicagu. Třebaže bylo jméno slavného jihočeského skladatele Ondřeje Grilla, jenž svou hudbou dobyl Nový svět, doma v jižních Čechách po roce 1948 zapomenuto spolu s celou historií Schwarzenberské granátnické gardy, byl jeho odkaz za oceánem díky řadám nadšených následovníku uchován a dnes se může opět připomínat i v jeho rodném kraji.

(mn)

Známé skladby Ondřeje Grilla vydané v USA (autor, spolu-autor)

  • Rekruti 1907
  • Veselí mládenci 1907
  • Baruška (Barbara polka) 1914
  • Zobáčí pochod 1914
  • Vanda polka 1915
  • Drinopol 1915
  • Holubička 1916
  • Už jdu 1917
  • Na vyskočilce 1920
  • Roztemilá 1920
  • V naší chaloupce 1922
  • Červená a bílá 1922
  • Zamilovaný páreček 1924
  • Máš zvonek 1924
  • Zlaté paprsky (valčík) 1924
  • Veselý vondrovníček 1924
  • Když vojáci městem táhnou 1924
  • V chaloupce pod Šumavou 1926
  • Slavnostní pochod 1926
  • Malý mazlíček 1926
  • Roztomilá kačenka 1927
  • V máji 1927
  • Mladost, radost 1927
  • Posvícení ve lhotě 1927
  • Královna vítězství 1927
  • Repete polka, Repeat polka 1938
  • Skal, skal, skal – Scandinavian waltz 1938
  • Muzikanti, pojďte hrát 1938
  • Byl jeden domeček 1938
  • Vystěhovalec 1938
  • Zůstaň mi přítelem 1938
  • České písně (soubor) 1938
  • Kde domov můj (anglický překlad) 1938
  • Oneta 1938
  • Olympia March 1939
  • Red Raven 1939
  • Julida 1940
  • Josephine 1940
  • Golden days 1940
  • In the green grove 1940
  • The joly trumpeters 1941
  • Rock nad rye 1941
  • Na prvním plese 1942
  • Lodička malá 1942
  • Military School March 1943
  • I love to dance 1943
  • Hoj vzhůru pestrý sokole 1943

 

 

 

zpět do seznamu granátníků